PÁTEK 1. června 2018
Už v srpnu 1946, kdy proběhl Rok na Podluží, který je považován za první ročník našich slavností, vystupovaly vedle dospělých také děti. Dětské pořady nechyběly na žádném z uplynulých 64. ročníků a nejinak tomu bude i letos. Celé sobotní odpoledne je věnováno dětským souborům z Podluží a jejich hostům.
12:30 – 13:30 koncert DH Svatobořáci pro potěšení účinkujícím dětem a jejich doprovodu, po koncertě následuje průvod všech účinkujících do přírodního amfiteátru Slavností
Počátky souboru sahají až k samotným počátkům pořádání našich slavností. V současnosti její základnu tvoří děti nejen domácí, ale i z dalších podlužáckých obcí. Ve svých programech zpracovává náměty především z domovského regionu. Soustřeďuje se hlavně na dětské hry, říkadla, písně a tance. Děti vystupují v autentických podlužáckých krojích, převážně vlastních. Pomněnka vystupuje se svými programy na nejrůznějších společenských akcích, setkáních a festivalech po celé republice, má za sebou mnohá úspěšná vystoupení v zahraničí. Několikrát se představila na Slovensku, v Rakousku, v Srbsku, v Rumunsku a dalších zemích. Natáčela pro celostátní televizi. Soubor je spolupořadatelem dětských programů národopisných slavností v obci, pořádá každoročně dětskou fašankovou zábavu a další akce . V posledních letech spolupracuje s mládežnickou cimbálovou muzikou z Lužic.
Dětský folklorní kroužek z lužické mateřské školy, říkáme mu malý Lužičánek, vede vedoucí učitelka MŠ Iva Rezková. Navštěvuje ho 25 dětí ve věku od 3 do 6 let. Vystupují pravidelně nejen na besídkách pro rodiče i veřejnost, ale také na přehlídkách folklorních souborů Regionu Podluží. K tanci jim hraje dětská cimbálová muzika z Lužic pod vedením paní Ivany Šimčíkové. Od loňského roku se mohou děti pochlubit novými kroji z dílny paní Vlaďky Magdolenové, na které dotací přispěl Jihomoravský kraj a obec Lužice. O to, aby byly děti pěkně „nastrójené“, se stará členka Klubu seniorů paní Zdena
Kalužíková.

Kostice Marií a Evou Petrlovými. Soubor ve svých pásmech zpracovává zvyky a tradice z oblasti „Podluží“ a je v něm v současnosti zapojeno 25 dětí ve věku od tří do patnácti let. Děti vystupují na kulturních akcích v obci Kostice (vítání občánků, předhodovní
Vedoucími souboru jsou Milena Hraběová a Blažena Gálová.

Soubor patří k nejmladším v regionu, byl založen v roce 2015. V letošním roce podařilo založit i dětskou cimbálovou muziku, která děti doprovází. Soubor se zapojil do kulturního dění nejen v obci, ale spolupracuje i s dalšími dětskými kolektivy v regionu a zajíždí na jejich akce. Voděnka pořádá například dětský krojový ples, kam si zve okolní soubory. Jeho vedoucí je Petra Kosová
DS Šumavánek z Klatov
Dětský folklorní soubor Šumavánek vznikl v roce 1983 a v současné době se již připravuje na oslavu svých 35. narozenin. Cílem souboru je zajistit pokračovatele dospělého souboru Šumava. Členové dětského souboru jsou zárukou, že říkanky, písně a tance našeho kraje nezaniknou a budou pokračovat v šíření lidové kultury svého regionu – Pošumaví – Klatovsko. Šumavánek vystupuje na různých společenských akcích, folklorních festivalech a slavnostech. V průběhu poslední doby vyrazil Šumavánek na festival do Nymburka, Českého Krumlova, Břeclavi a do Plzně. V současné době tančí děti ve věku 3 – 17 let. Průměrný věk je 8,5 roku. Věkové rozpětí je velké a tak vznikly tři věkové skupiny: první= přípravka 3 – 6 let (s názvem Šum, takový malý větřík) druhá skupina 6 – 10 let (s názvem Vánek) a třetí skupina ve věku 10 – 18 let (s názvem Vichřice). Dětský folklorní soubor Šumavánek doprovází lidová hudba souboru Šumava z Klatov pod vedením Jana Hrdiny. Soubor se pravidelně účastní přehlídky dětských folklorních souborů v Hrádku u Rokycan. Tak tomu bylo i v loňském roce a tanečníci si vytančili krásné třetí místo s novou choreografií od Zdeňka Vejvody „ZAHRADNÍCI“.
Dětský soubor Mráček byl založen v roce 1989. Při svém programu předvádí lidové obyčeje dolního Chodska, jejichž náměty čerpá v rámci autentičnosti z terénu a ze zpěvníků Jindřicha Jindřicha. V Mráčku tančí a zpívá 50 dětí. Jsou rozděleny do dvou skupin. Mladší od 5 do 9 let. A starší od 10 do 15 let. Soubor má svoji dudáckou muziku „DRÁTENÍCÍ“ kterou vede Martin Císler. Také máme dětskou muziku, která si říká Vavřinečka. Muzikantky cvičí pro soubor Mráček učitel Vlastimil Konrády ze ZUŠ v Domažlicích. Soubor Mráček příležitostně vystupuje na různých kulturních akcích. Každoročně tančí a zpívá na Chodské hyjtě v Mrákově a na Chodských slavnostech v Domažlicích. V září 2013 jsme byli pozváni na Svatováclavské slavnosti do Českého Krumlova, v roce 2014 jsme byly ve Starém Poddvorově na Dětských hodech. Zúčastnily se dětského festivalu ve Strakonicích „ Dudáček.“ V září 2015 odjeli muzikanti na soutěž dětských a mládežnických muzik Jaroslava Juráška do Brna, kde získali ll. místo. Vedoucí: Marie Johánková, Anna Bayerová a Jitka Růžková.
Súbor stelesňuje mladosť, svojrázny kolorit mesta Nové Zámky a bohatstvo jeho ľudového umenia. Deti od troch rokov, dokážu zaujať obecenstvo a rozohrať javisko spontánnym prejavom detskej úprimnosti. Vznikol 1. septembra 1994 najskôr ako ľudová hudba pri Mestskom kultúrnom stredisku Nové Zámky. V roku 1998 sa pretransformoval na detský folklórny súbor. Repertoár pozostáva z detských ľudových hier, zvykov, piesní a tancov z novozámockého regiónu, zachováva aj najhodnotnejšie klenoty iných regiónov Slovenska. Deťom v Zlatom levíku sa podarilo obnoviť starodávne tradície našich predkov. Súbor dominuje v štylizovaných krojoch. Má svoju detskú ľudovú hudbu, v zložení: husle, flauta, basa, harmonika. O ľudovú hudba okrem umeleckého vedúceho sa stará aj učiteľ základnej umeleckej školy junior Bc. Ladislav Dráfi DiS. art. Súbor je držiteľom viacerých ocenení zo súťaží, prehliadok a festivalov zo Slovenska a zahraničia, vystupuje aj na rôznych vystúpeniach ako sú: vernisáže a výstavy, vianočné programy, koledovanie súboru, stretnutia ku Dňu matiek, kultúrne akadémie, spoločenské stretnutia, firemné večery, otvorenia veľkých podujatí, folklórne festivaly, historické sprievody. Vedůcim súboru je PhDr. Ladislav Dráfi
Autor, režie: Jaroslav Tuček
Tradiční soutěž ve zpěvu za již tradičního doprovodu cimbálové muziky Olina, případně vlastních doprovodů, a moderování Zuzany Studené, se bude těšit v rámci upravených soutěžních pravidel na všechny soutěžící v co největším počtu.
V porotě zasednout i nové tváře – porotci, přesto všichni z oblasti Podluží, z nichž někteří budou mít na tvrdonských slavnostech premiéru.

Autoři: Mgr. Bohumil Gál a MUDr. František Blažek
Josef RAMPÁČEK *10.9.1918, †1.1.1987 – lidový zpěvák. Jožka Rampáček zpíval od mladosti, zpíval hodně s Jožků Severinem, říkali o nich, že zpívali „od tej doby, co začali pachoučit“. Budiž řečeno, že i když Jožka Rampáček měl rovněž vysoký tenor a daleko nejraději zpíval sólově, pak ve dvojici se Severinem zpíval zpravidla druhý hlas. Počátkem 40. let jej doporučil spolu s dalšími třemi Tvrdončany dirigent Rafael Kubelík do inscenace Janáčkovy opery „Její pastorkyně“ v Národním divadle v Praze, aby zde účinkovali jako rekruti. Jožkův pěvecký projev byl však osobitý, jako sólista absolvoval po republice velký počet vystoupení se souborem Břeclavan.
Velmi citlivě a přesně ho v nekrologu vystihl jeho kamarád PhDr. Dušan Holý Dr.Sc. Mimo jiné o něm píše: „Jožka byl hloubavý a všímavý člověk, vynikající pozorovatel, který na rozdíl od některých jiných nic ‚nepřimudrovával‘ a nic nepřibarvoval do růžova. Uměl si vybírat písně, uměl sa pěkně strójit, opatroval jak oko v hlavě všechny součástky kroje; měl však také bohatou a dobře utříděnou knihovnu, do níž neustále něco sháněl a dokupoval“.
V medailonku na uctění památky stého výročí narození Jožky Rampáčka vystoupí na Slavnostech ve Tvrdonicích cimbálová muzika Břeclavan, jeho dcera Božena, syn Jožka a snacha Eva a Mužský sbor Kostice-Tvrdonice.
Autor: František Schulz
Je konec října roku 1918. Konec války je na spadnutí, s Rakouskem to nevypadá o nic lépe. Je hlad, všude vládne chaos. Po dědině se potulují vojáci, kteří již nechtějí bojovat za císaře pána. Někteří se houfují do Zelených kádrů. Dědina je z počátku podporovala, ale jejich požadavky byly stále větší. Lidé se jich bojí, nejvíc jejich „hejtmana“ Jury Ondáka. Jeho bratr Janek mu kryje záda, flintu má pořád po ruce.
Chlapci zpívají, smutné písně, o vojně, mají strach, že by ještě museli narukovat. Je také doba hodů, které byli po čas války rakouskými úřady zakazovány. Dědina chce přesto hody slavit a tak se v hospodě chystá volba stárků. Tu naruší bratři oba bratři ze Zelených kádrů. Se zbraní v ruce se rozhodli, že stárkovat budou oni. Nastane tahanice a jeden z nich je zastřelen a druhý ubit. Chasa si sice stárky zvolí, přesto se jdou udat ke starostovi. Smutný průvod je zastaven učitelem, který jim oznámí konec války. Po tahanicích se starostou jsou hody nakonec povoleny a chasa slaví.
Účinkují: Pěvecký sbor chlapců Starobřeclavjané a Starobřeclavská chasa
Doprovází cimbálova muzika Břeclavan s primášem Františkem Blažkem, se zpěváky Zuzkou Martínkovou a Jiljím Herzánem.
V neděli dopoledne se sejdeme na náměstí, kde se od začátku sedmdesátých let koná Sjíždění přespolní chasy. Je to jeden z vrcholů festivalu, kdy se na vozech tažených koňmi sejde kolem stovky nastrojených pacholků z celého Podluží. Každé skupině zahraje pochod a verbuňk dechová hudba Podlužanka s kapelníkem Jaroslavem Janotou.
Doufáme, že přespolních i letos přijede co nejvíc a zveme vás na pěknou podívanou. Domácí tvrdonská chasa se určitě nedá zahanbit a dopoledne tradičně zahájí.
Hostem nedělního dopoledne bude také Chodský soubor Mrákov, se kterým pojí domácí dlouholeté přátelství.
Hore Tvrdonicama – slavnostní průvod všech účinkujících
Průvod se bude řadit v odbočce z ulice Kostická na ulici Konec a projde obcí do přírodního amfiteátru, kde se budou konat další pořady festivalu.
Zúčastní se ho malí i velcí účinkující včetně koňských povozů s přespolními.
Povede ho Stárek Podluží a tvrdonská chasa.
Veselá je dědina
Pořad, který tradičně zahajuje nedělní odpoledne. Představí se v něm nový Stárek Podluží pro rok 2018, který byl zvolen o sobotní půlnoci. Potom dostanou slovo domácí soubory. Děti z místní mateřské školky na slavnostech nikdy nechybí. Jsou naší zárukou a nadějí pro příští léta.
Stejně tak jako děti z domácího DNS Pomněnka.
Prvním z hostů nedělního odpoledne bude Křenováček a Křenovák z Křenovic
Dětský folklórní soubor Křenováček vznikl v roce 1963 při základní škole v Křenovicích. V letošním roce slaví 55 let svého působení. Snaží se předvádět dětský folklor v jeho autentické podobě, zpracovává lidové zvyky, dětské hry, písně a tance ze svého regionu, tedy oblasti východního Brněnska a okrajově jižní Hané. Soubor oživuje také místní kroj, který v Křenovicích zcela zanikl a byl pro potřeby souboru složitě obnoven v druhé polovině 60. let s pomocí Etnografického muzea v Brně.
V Křenováčku pracují děti ve dvou věkově odlišných skupinách. Přípravka pro děti od 5 let a hlavní skupina dětí ve věku základní školy. Kromě práce na choreografiích pro jeviště se děti vyprávěním a hrou seznamují s lidovými tradicemi, pro zpestření zabrousí i do jiných hudebních stylů a při společných víkendech je čas i na sport a pobyt v přírodě.
Soubor vystupuje na domácích kulturních akcích a v rámci regionu i celé republiky navštěvuje různé slavnosti a folklorní festivaly. Za dobu svého působení má na kontě i zahraniční zájezdy do Francie, Německa, Maďarska, Srbska a na Slovensko.
V roce 1984 stál Křenováček u zrodu regionálního folklorního festivalu „Pod křenovskó májó“, který do svého komorního prostředí zve nejen hosty z blízkého okolí, ale z různých míst republiky i ze zahraničí. Minulý rok úspěšně proběhl jeho 30. ročník.
Soubor byl založen v roce 1983 v Křenovicích z odrostlých tanečníků dětského souboru Křenováček. Zpracovává písně, tance a tradice sobě nejbližší, tedy folklór východního Brněnska a jižní Hané. Písňový a taneční materiál čerpá převážně ze sbírek Zdenky Jelínkové. Pro svou potřebu soubor obnovil a udržuje sváteční křenovský kroj.
Během svého působení se soubor opakovaně účastnil „Mezinárodního folklórního festivalu Brno“, pravidelně vystupuje na přehlídce „Brněnsko tančí a zpívá“, má za sebou řádku vystoupení na slavnostech a festivalech v rámci regionu a Moravy. V místě svého působení pořádá tradiční vánoční koncerty, Besedy u cimbálu a podporuje Koláčové hody nebo Košt slivovice. Samostatnou kapitolou je potom spolupořádání regionálního folklorního festivalu „Pod křenovskó májó“, který se právě připravuje na svůj 31. ročník.
V letošním roce si Křenovák připomíná 35. výročí svého založení a daří se mu získávat mladé členy, rozšiřovat repertoár i organizovat vlastní akce, především na domácí půdě, a propojovat svou činnost s dětským souborem Křenováček.
Dědinečko moja
Komponovaný pořad, ve kterém se představují obce regionu Podluží. Tentokrát to budou Mikulčice a Týnec. Náplní pořadu je stručná historie a současnost obce, zajímavosti a turistické cíle. Představení významných osobností historických i současných, folklorní život obce, lidové zvyky a slavnosti. Prezentace vinařů, úspěšných firem, podnikatelů, s důrazem na lidová řemesla. Obohacením mohou být i místní regionální jídla nebo speciality. Ve folklorní části, která je nosná, vystoupí členové krúžků a spolků, např. mužské a ženské pěvecké sbory, sólový zpěváci, chasa, dětské soubory, doprovodné muziky.
Účinkují soubory, zpěváci a muziky z jednotlivých obcí.
Vyvrcholení nedělního odpoledne a zároveň celého festivalu bude podvečerní koncert folklórního souboru Všetečníci z Bratislavy (SK) a Vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ z Brna
Skupina tanečního humoru – Všetečníci vznikla v roku 2005 v Bratislavě. Věnuje se netradičnímu zpracování scénického folklóru v duchu „Čím vtipnější, tím vtipnější“. Skupina tanečního humoru Všetečníci se snaží s humorem a svéráznou interpretací přistupovat k zpracování témat čerpaných převážně z folklórního prostředí. Humor, parodie a nadsázka jsou hlavními atributy představení a zápletky, nebo pointy v choreografiích navzdory „folklórnímu“ zobrazení reflektují na smysl pro humor dnešního diváka.
Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ sídlí v České republice – městě Brně a jeho zřizovatelem je Ministerstvo obrany České republiky.
V současné době působí v České republice jako jediné profesionální těleso svého druhu, které patří ke špičce ve svém oboru. Soubor je tvořen mladými talentovanými umělci, ať již tanečníky, hudebníky či zpěváky. Inspiraci čerpá z lidové tradice, z projevu nejlepších zpěváků a vynikajících primášů a z dlouholetého působení uměleckého vedoucího Jaroslava Juráška. Vedle profesionálních uměleckých a organizačních pracovníků působí v souboru také amatérští členové, a to jak v taneční, tak i v hudební a pěvecké skupině.
Díky svému zřizovateli může soubor pracovat v profesionálních podmínkách a také proto klade velký důraz na profesionální práci a interpretační úroveň všech svých členů.
Šíře uměleckého záběru tohoto téměř stočlenného kolektivu je svým způsobem jedinečná. VUS ONDRÁŠ každoročně uskuteční 150 až 200 vystoupení po celé České republice a s úspěchem reprezentuje i v zahraničí, kde získává vedle řady ocenění i své nové příznivce. Do Tvrdonic přichází letos s pořadem Ondrášovské putování.