Stárek Podluží

Tyto informace pro vás připravujeme. 
Zatím si můžete přečíst text Ing. Jana Prokopa o verbuňku.

Několik slov o verbuňku (Jan Prokop)

Několik slov o verbuňku
Autor textu: Ing. Jan Prokop

Verbuňk je nejrozšířenější mužský improvizovaný skočný tanec na Slovácku. Verbuie se ve všech oblastech Slovácka, na Podluží, Hanáckém Slovácku, ve všech oblastech Dolňácka a také na Horňácku. Nejvíce je rozšířený na Podluží, kde je dodnes přirozeným tanečním projevem hlavně o hodech, kde se setkává mládež z okolních vesnic. Vlastní verbuňk má v jednotlivých regionech určité odlišnosti, na které měl vliv mimo jiné i mužsky kroj, ve kterém chlapci verbovali a tento regionální styl verbíři dodržovali, i když verbovali bez kroje. Sám mám na to následující vzpomínku: v brněnském Slováckém krúžku jsme byli tři starci – dolňácký, horňácký a podlužácký a ve strážnické soutěži ve verbuňku v roce 1958 jsme obsadili tři první místa. A i když jsme v krúžku verbovali, každý kdo tomu trochu rozuměl, poznal, kdo z nás je Dolňák, Horňák a Podlužák.

Jak jsem již uvedl, na regionální styl verbuňku má vliv kroj. U podlužáckého kroje je to hlavně guláč, přiléhavé červenice, mašle a čižmy s vysokými podpatky a střapci. Dobře to vystihli strýc Martin Holý, když srovnávali horňácký a podlužácký verbuňk: „Horňácko nemá cifrérů podlužáckého typu. Vjec tíhne ke zbojnické tvrdosti, k čemusi horskému, primitivnímu… Podlužák v kroji, už diž ide, zdá sa, že cifruje. Líniju těla naučí ho držet už ten jejich širůch!“

Podlužácký verbuňk se skládá z předzpěvu a vlastního tance. Má stupňující tempo od volného zpěvu, přes mírně zrychlené tempo taneční, až do tempa velmi rychlého. Pomalá část verbuňku zvaná „válaný verbuňk“ je charakteristická figurami nízko nad zemí, pohybem ze strany na stranu ve spojení s výskoky a otočkami. Po přehrátí jedné pomalé sloky přichází prudkým zlomem rychlá část, u které je většina figur předváděna ve vzpřímeném postoji. Každý tanečník má jiné cifry, které však mají stejný pohybový charakter. Verbuňk je tanec velmi náročný a uplatňují se vněm skoky, přeskoky, úskoky, dřepy, otočky, potlesky o ruce a holenky a také zavýsknutí. Zvláštními verbuňky jsou husarský verbuňk a trnavský verbuňk.

Podle historických záznamů jsou počátky verbuňku ve druhém desetiletí 18. století a souvisí s verbováním do císařské armády, název je odvozen od německého slova „werben“ ve smyslu odvádět, najímat na vojnu.

Verbuňk je tancem emotivním, vycházejícím ze silných citových pohnutek a má osobitou atmosféru. Je to vysoce individuální taneční projev, i když se tancuje ve skupině, každé provedení verbuňku je neopakovatelným tanečním originálem. Je to tanec výhradně chlapský, v němž muži předvádějí svůj taneční um, obratnost, smysl pro rytmus, radost a sílu. Verbuňk je tancem hromadným, skupinovým. Dříve jen vynikající verbíři verbovali sólově. Toto se změnilo zavedením soutěží ve verbuňku, kde každý soutěžící musí předvést své umění sólově. Soutěže ve verbuňku na slavnostech ve Tvrdonicích velmi přispěly ke zvýšení úrovně verbuňku na Podluží a tato vysoká úroveň se projevuje v soutěžích ve Strážnici. Obdobně jako na Podluží byly zavedeny soutěže i v ostatních regionech Slovácka.